používání autokamer
a vše okolo nich
PRÁVNÍ A DALŠÍ SOUVISLOSTI
Článek na Echo24 se věnuje nepřehledné situaci využití autokamer v praxi, především zveřejnění záznamu.
Tím je překročena hranice, kterou toleruje zákon o ochraně osobních údajů, tj. pořizování videa pro soukromou potřebu.
Více informací k právní problematice najdete v podsekci našeho portálu.
Návod, jak registrovat autokameru na Úřadě pro ochranu osobních údajů přinesl prodejce kamer Truecam a Lamax.
Není to nezbytně nutné, ale dojde-li na využití videa, registrace vám usnadní jednání nejen u soudu, díky ní se zavazujete respektovat soukromí spoluobčanů a pravidla nakládání se záznamem.
Pro nové majitele kamer do auta přinášíme přehledné shrnutí zákonných omezení:
- kamera by neměla omezovat výhled řidiče
- záznam pro soukromou potřebu není v ČR omezen
- zvažte, zda nahrávka v případě nehody neuškodí i vám
- zveřejnění videa, na kterém lze rozeznat obličeje a SPZ, je možné jen se souhlasem dotyčných osob
Detailní informace Úřadu na ochranu osobních údajů k poslednímu bodu najdete zde.
Příspěvky k tomuto tématu najdete v sekci Právní a další souvislosti.
Autokamery se staly hitem posledních let. Počet aut na silnicích každým rokem stoupá a přestože počet dopravních nehod je relativně stabilní, jejich celkový počet je vysoký. Ne vždy je ovšem po nehodě na první pohled jasné, kdo ji způsobil.
Kvalitní autokamera neumožní těmto situacím předcházet, ale když už se do ní dostanete, pomůže definitivně určit viníka a ušetřit vám tak spoustu peněz na náhradu škody i pokutu.
Ve stejné kategorii jako autokamery je podle Úřadu pro ochranu osobních údajů i kamera, kterou nainstaloval třebíčský novinář na svůj dům a záznam použil při prokazování trestného činu u soudu. Jeden z obžalovaných se následně obrátil na ÚOOÚ, že bylo porušeno jeho právo na soukromí a majitel kamery musel zaplatit pokutu.
Kdyby kamera byla zaregistrovaná a viditelně označená, úřad by neměl výhrady, snahy o registraci kamer do auta se ovšem stále míjejí účinkem. Od viníka dopravní nehody tak můžeme očekávat podobný protitah.
V roce 2013 jsme se Úřadu na ochranu osobních údajů konkrétně zeptali na právo u kamer do auta. UOOU nás odkázal na aktuální stanovisko, také z roku 2013, podle kterého natáčet lze, ale za určitých podmínek, především, půjde-li o ochranu vlastního majetku a pořizování záznamu neomezí soukromí ostatních osob, (přístup očividně pramenící z problematiky statických kamer).
Rozbor Magicam HD Solutions, který vychází ze stanoviska UOOU z roku 2006, se vyjadřuje precizněji:
"Podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů mohou být osobní údaje zpracovávány bez souhlasu subjektu údajů, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby." ... "Oprávněnými příjemci záznamu v případě incidentu tak bude zejména Policie České republiky, případně pojišťovna nebo soud. Lze tedy konstatovat, že běžné použití černé skříňky pro ochranu práv řidiče, je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů."
Doporučuje registraci subjektu u UOOU pro účely pozdějšího prokazování u soudu, u té se ale v souvislosti s autokamerami UOOU opakovaně vyjádřil, že je zbytečná.
Ze shrnutí na Zpravy.Kurzy.cz vybíráme:
- obličeje zaznamenaných osob nesmí být rozpoznatelné
- pořízené záběry nesmíme šířit (výjimkou je předání důkazů pojišťovně)
- autokamera nesmí řidiči bránit ve výhledu
- policie může záběry použít jako důkaz proti vám
První bod porušujeme všichni, druhý bod část z nás, třetí bod je diskutabilní, protože v zorném poli řidiče je celé přední sklo vozu, a čtvrtý bod je bonusový pro účastníky nehody. Zakoupením a používáním kamery do auta tak automaticky začnete porušovat zákon, především 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.
Stejně jako u nás, legislativa na Slovensku nedrží krok s aktuální situací a výklad není jednoznačný. SPZ není považována za osobní údaj (normální občan nemá možnost jejím prostřednictvím majitele vozu identifikovat), videozáznamy na základě Zákona o ochrane osobných údajov 122/2013 také nelze zveřejňovat nebo poskytovat dále, stejně jako v ČR. Pro trestní nebo přestupkové řízení je samozřejmě možné záznamy využít. Situace je tak podobná jako u nás, poněkud nepřehledná a v případě soudního sporu potenciálně problematická. Další informace najdete zde.
Nejvyšší správní soud se před dvěma lety zabýval případem, kdy byl jako důkaz využit záznam statické soukromé kamery. Podle soudkyně:
"Není-li, s přihlédnutím ke konkrétním aspektům věci, myslitelné, aby obrazový záznam osoby mohl vůbec zasáhnout do jejího práva na soukromí či práva na ochranu před neoprávněným pořizováním a používáním obrazových záznamů fyzické osoby, je takový záznam použitelný v rámci dokazování v sankčním řízení, a to bez ohledu na to, zda s takovým postupem vyslovila dotčená osoba souhlas."
Jako v ostatních případech je ovšem třeba zvážit "legitimitu cíle, který má být důkazem dosažen".
.jpg)
Podle Metro.cz pojišťovny doporučují využívání autokamer pro snadnější prokázání zavinění nehody. V případě, že není zřejmé, kdo z účastníků je viníkem, kamera do auta stojí na vaší straně a pro pojišťovnu je záznam směrodatný. Nejvíce se v poslední době využívají autokamery v nákladních vozech, ale přibývá i řidičů osobních aut, kteří se jimi vybavují. Používání kamery do auta je legální pokud:
- nejsou rozeznatelné obličeje ostatních lidí
- záznam je pouze pro vaši vlastní potřebu
- kamera není v zorném poli řidiče
Na Slidilove.cz se můžete seznámit s názorem JUDr. Ing. Heleny Svatošové na problematiku záznamu kamer do auta:
"Osobně bych posuzovala nahrávání dopravní situace bez identifikace osob ve vozidle za bezproblémové a mimo rámec definice zpracování osobních údajů. Protivážný zájem na bezpečnosti silničního provozu a dokumentaci porušování jeho pravidel je totiž rozhodně velmi silný."
Z rozhovoru Idnes.cz s právníkem vybíráme:
- natáčení jen těch situací, které majitel záznamového zařízení považuje za nebezpečné, je zcela v souladu s právem
- dlouhodobé pořizování záznamu ostatních řidičů za běžného provozu není vnímáno pozitivně vzhledem k možnému zásahu do soukromí
- soud pravděpodobně přijme jako důkaz záznam, který byl pořízený z toho důvodu, že se řidič cítil ohrožen
- protistrana může považovat pořízení záznamu za narušování vlastních práv a podniknout protiakci
- rozhodnutí vždy záleží na konkrétním soudu
Ano. Článek na Nova.cz uvádí, že výlučně pro osobní potřebu je používání kamery v autě možné a na jejího provozovatele se nevztahuje zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, totéž platí pro služební automobily.
Stále je ovšem třeba respektovat omezení v nakládání se získaným záznamem, není možné ho bez souhlasu účinkujících dále používat, především zveřejňovat.
Další vyjádření Ústavu na ochranu osobních údajů se týká kamer, umístěných na bezpilotních letadlech. V podstatě tak pokrývá stejnou problematiku, jako běžný záznam kamer v autě. V těžko stravitelném textu UOOU sděluje, že:
- lze připustit monitorování veřejných prostor, přístupných bez omezení
- nelze pořizovat záběry ryze soukromých aktivit zejména v rámci obydlí a přilehlých prostor
- lze pořizovat záznam za účelem ochrany vlastního majetku
- správce záznamů by se měl registrovat na UOOU (když jsme se o to pokusili, UOOU ovšem odmítl v případě autokamery odpovědnost)
Kompletní text vyjádření najdete zde.
Článek na Novinky.cz rozebírá situaci, kdy se záznam z autokamery dostane před soud jako důkaz. Vzhledem k současné právní úpravě záleží vždy na konkrétním soudu, zda bude záznam využit a zda nebude ten, kdo ho pořídil, sám stíhán za porušení zákona.
Podle vyjádření právníka v příspěvku by však taková možnost nastala jen v případě, že záznam bude použit pro reklamní a komerční účely, případně kdyby došlo k zostuzení nebo poškození natočené osoby - například zveřejněním na internetu.
V rozhovoru s JUDr. Zuzanou Svrčkovou, uveřejněném na blogu Blackvue, bylo uvedeno:
Při posuzování tohoto problému se názory a komentáře jednotlivých právníků liší. V zákoně je totiž stanoveno, že smíte volně používat kameru jen v případě, že se obraz nikam neukládá. To však není případ kamer do auta, které pořizujeme primárně za účelem ukládání potenciálního důkazního materiálu. Podle těchto právníků je vše nejprve nutné oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů, který vše posoudí a vydá vám příslušné povolení.
Úřadu na ochranu osobních informací jsme proto zaslali dotaz, jak lze získat povolení pro využívání autokamery. Odpověď byla překvapující - úřad nemůže na základě zákona o ochraně osobních informací takové povolení vydat, naopak upozorňuje, že dle občanského zákoníku může její používání porušením §12 občanského zákoníku. Detailní vyjádření najdete zde.
Tuto otázku zodpovídá rozhovor s JUDr. Zuzanou Svrčkovou:
Omezení shromažďování osobních údajů se, podle mého názoru, na tento případ nevztahuje, protože tady o žádné shromažďování osobních údajů nejde. Jedná se o dokumentační činnost, takže z hlediska ochrany osobnosti se jedná o jednání pokryté zákonnou licencí.
Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že elementární je princip proporcionality, když poměříte právo viníka, který vás např. naboural a ohrozil na životě, s jeho právem, abyste ho nenatočil při páchání protiprávního jednání, s právem zraněných, hmotnými škodami a obecným požadavkem na bezpečnost a ochranu zdraví a majetku. Dle mého názoru je rozhodnutí o použití záznamu z kamery zcela po právu.
Další detaily najdete na blogu Blackvue
